Martina Vajgla práce baví, fotbal mu jde a hlasy mu posílají i manželčiny kamarádky!

04.12.2015 Kategorie: Tým A

Dvakrát už si řekl svým výkonem o nominaci, dvakrát mu výhra unikla. Na potřetí už ale nenechal Martin Vajgl nic náhodě! A proč by také měl, když ve Štěchovicích trefil parádním trestným kopem všechny tři body. Ono se ale není moc čemu divit, když se v minulosti setkal s tak technickým fotbalistou, jakým je Marek Matějovský. Na něj i na mnoho dalších zavzpomínal Martin Vajgl v obsáhlém rozhovoru pro naše stránky.

 

Gratuluji k vítězství. Se Štěchovicemi to zrovna jednoduchý zápas nebyl, že?
To určitě nebyl. Spíš takové bojovné utkání, které moc fotbalovosti nepřineslo. Hodně soubojů, od obou mančaftů nakopávané balóny. Takže toho fotbalu si fanoušci moc neužili.
Vy jste nakonec utkání rozhodl trefou z přímého kopu, ačkoli se napřed zdálo, že jej bude kopat Kotyza. Čí bylo to šťastné rozhodnutí, nechat to na vás?
Tomu jsem se sám trochu divil, když jsem četl komentář k zápasu, že to tak vypadalo, protože jsme se hned v prvním momentě dohodli. Ještě tam s námi byl Pepa Patočka a ten se mě ptal, jestli dám gól. Tak jsem mu řekl, že se budu snažit. Takže od začátku jsme byli dohodnutí. Ono to hlavně bylo pro leváka, takže ta volba padla na mě. Máme to tak i rozdělené, že zprava kope levák a naopak.
Před sebou máte výjezd do Nového Bydžova, který se v posledních zápasech výrazně zvedl. To by neměl být jednoduchý zápas…
Očekáváme, nebo alespoň já osobně očekávám bojovné utkání. Vím, že v Bydžově asi nebude zrovna lehký terén. Tam bývá hřiště v této části sezóny už podmáčené. Myslím si, že budou rozhodovat spíše výkony obran, moc gólů neočekávám.
Byla to už vaše třetí nominace do sestavy kola a tentokrát jste ji proměnil ve výhru. Mělo na to nějaký vliv, že minulý týden zvítězil váš spoluhráč Osvald? Začali jste to v kabině více sledovat?
No já osobně jsem nevěděl, že už jsem byl dříve dvakrát v nominaci. Pro mě to byla novinka. Řekli mi to až zpětně spoluhráči. Tím, že ten Osvy vyhrál, jsem se i na ty stránky díval a zajímalo mě, jestli když jsem dal branku, se do té sestavy kola dostanu. Takže to vítězství určitě nějaký vliv na sledovanost stránek mělo.
Nepřibyla třeba díky našim stránkám nová kolonka v dobrovickém pokutovníku?
To už taky proběhlo (se smíchem). Už když v úterý byla známá nominace, tak nějaké částky proběhly a ve středu, když už byly známé výsledky, tak padly i nějaké vtípky na to, že jsem vyhrál. To už během tréninku.Takže je jisté, že pokud to nebude přímo obnos do kasy, tak to bude nějaké občerstvení nebo nějaký alkohol do autobusu, až pojedeme domů třeba po posledním utkání.
Vy jste původem z Čáslavi. Tam i dosud žijete?
Ne, v Čáslavi už nežiju. Jsem odtud původem a hrál jsem tam do svých patnácti. Poté jsem odešel do Mladé Boleslavi a to jednak na školu a také hrát za místní dorost.
Zkuste nám popsat vaší kariéru trochu blíže.
Tak já jsem celou dorosteneckou část prožil v Boleslavi a když jsem poté v dorostu končil, tak v Boleslavi ještě bohužel neexistovalo béčko. Výkonnost na áčko nebyla, tak jsem odešel na hostování do Ovčár, kde jsem strávil rok a postoupil jsem s nimi z divize do ČFL. Rok na to už v Boleslavi béčko založili a já tam šel na tři roky. Ze začátku se tam trénovalo odpoledne. Já tou dobou už chodil do práce a když se pak tréninky postupně přesouvaly na dopoledne, tak jsem na ně nemohl. Té práce jsem se nechtěl vzdát, byl jsem v ní spokojený, takže jsem si musel najít jiné angažmá a odešel jsem do Velimi. V té jsem vydržel dva a půl roku a pak jsem si těsně před zimní přestávkou přetrhl přední zkřížený vaz v koleni. Když jsem se pak uzdravil, tak jsem odešel na rok do Benátek, kde jsem se už dříve mihl asi na deset zápasů, protože Benátky už tenkrát byly něco jako farma Mladé Boleslavi a tenkrát mě tam trénoval pan Hejno. A ten když pak začal trénovat v Dobrovici, tak mi zavolal a měl o mě zájem. V Dobrovici se tenkrát tvořil nový tým a měli do dvou let ambice na třetí ligu. Což se také povedlo. Takže díky němu a i třeba díky panu Čáslavovi, kterého jsem také znal, jsem pak odešel právě do Dobrovice.
A na které z těch angažmá nejraději vzpomínáte?
To je těžké říct. Všude jsem zažil dobré roky, jako třeba v Ovčárech kdy jsem hned první rok v mužích zažil postup do ČFL. I v Boleslavi nebo ve Velimi jsme měli super party, tam jezdit po práci na trénink byla pro mě i zábava. Psychicky jsem si tam odpočinul. Nemůžu říct, že bych se někde cítil výborně a jinde se mi nelíbilo. Všude jsem narazil na dobrou partu v kabině a to je základ. Já jsem takovej spíš usměvavej, srandičky a podobný věci mám rád a to bylo všude.
V ČFL se tedy potkáváte hned se dvěma bývalými kluby. Čáslaví a Benátkami. Vnímáte zápasy s nimi nějak speciálně?
Určitě to vnímám. Jsou to pro mě o trochu zajímavější a vyhecovanější zápasy než ostatní. Je to pro mě jiné, než běžný zápas. V Benátkách ty kluky i znám a hrát proti nim je prostě jiné. Je to i větší motivace.
Jste spokojen s tím, jak vaše kariéra probíhala, nebo si něco zpětně vyčítáte?
To je docela těžká otázka. Myslím si, že u sebe ničeho nelituji. Lituji ale třeba toho, že když jsem končil v Boleslavi v dorostu, tak tam to béčko tehdy nebylo. To, že jsem neprorazil do áčka tedy znamenalo odejít hrát někam jinam do divize nebo ČFL a najít si práci. Kdyby tehdy to béčko bylo, tak bych se mohl rok, dva prát o první ligu. Když jsem do Boleslavi vrátil z Ovčár, tak jsem měl období kdy se mi celkem dařilo a absolvoval jsem s áčkem i nějakou přípravu. Nabízeli mi pak určitou formu profesionální smlouvy, ale tehdy už jsem rozhodl pro tu práci, ve které jsem byl spokojený. Dělám v Mladé Boleslavi ve Škodovce a začal jsem i dálkově studovat vysokou školu, takže jsem šel cestou, kdy dělám práci, která mě baví a fotbal je spíš zábava a vyplnění nějakého času. A taky nějaký ten přivýdělek. Myslím, že jsem se rozhodl správně a stojím si za tím. Sám jsem si zhodnotil, že na nějaké stálé působení ve špičkovém klubu v první lize to nebude a nelituji toho.
Koho považujete za nejlepšího fotbalistu, s nímž jste si v minulosti zahrál?
Vzpomínám třeba na těch pár zápasů s áčkem Boleslavi. To vedle mě seděli hráči jako Marek Kulič nebo tehdy ještě i Marek Matějovský, na to vzpomínám, jsou známí po celé republice. V Čáslavi jsem vyrůstal s Petrem Jandou, který hrál ve Slávii a teď je v Turecku. V béčku jsem si zahrál i s Honzou Chramostou, Kučerou nebo Šedou. Ty kluky znám, a když se potkáme, tak pokecáme. Zeptají se kde hraju a tak. Ty kluci se prosadili v lize, a když je pak člověk vidí v televizi, tak jen může říct “s těmi jsem hrál“ a vzpomínat. Jsem rád, že jsem s nimi hrál a že to dotáhli tak daleko, to jim přeju. A pro mě to taky tak trochu vypovídá o tom, že jsem alespoň někam ve fotbale dosáhl.
Většina národa je rozdělena na Spartu a Slávii. Funguje to tak i v dobrovické kabině? Pokud ano, kdo má navrch?
No tak to ani nevím, já se do těch větších debat moc nepouštím. Já osobně jsem tedy sparťan, ale že by u nás v kabině probíhalo nějaké špičkování, kdo třeba vyhrál nebo nevyhrál derby, o tom nevím.
Na závěr klasická otázka. Co říkáte na naše stránky? Sledujete je? Líbí se Vám?
Tak teď už určitě ano. Stránky už se tu dostaly i do podvědomí. Teď třeba tu mojí nominaci jsem ukazoval i manžele, která to pak posílala kamarádkám, aby pro mě hlasovaly. Zapojila i celou rodinu. Já byl docela překvapený, že je na vašich stránkách těch článků tolik. Sestavy kola, rozhovory i reportáže… Myslím si, že je to dobře udělaný, že člověk si může toho na jednom místě o té soutěži tolik přečíst. A věřím, že hráče to i baví. Někdy večer, když není co dělat a nic není v televizi (se smíchem), tak tam čtu třeba i o známých a kamarádech, o kterých vím, kde hrají. Jsem pak alespoň v obraze, když s nimi jdu na pivo.
Moc vám děkuji za ochotu i za čas a přeji Vám, ať se daří!
Já děkuji vám, výhry si vážím.

 

Příští utkání

není známo

Předchozí utkání

SK Sokol Brozany
vs.
FK Dobrovice
FK Dobrovice 1
vs.
SK Viktorie Jirny 0
FK Dobrovice 4
vs.
FK Hořovicko 1

Naši partneři: